MUDr. Dana Holubová

Něco o mně:

Jsem psychoanalytická psychoterapeutka a psychiatrička.

Vzdělání, výcvik:

Lékařská fakulta UK Praha, 1998
Atestace psychiatrie I, 2003; specializovaná způsobilost v psychiatrii, 2009
Funkční specializace v systematické psychoterapii ve zdravotnictví, 2007
Výcvik ve skupinové psychoanalytické psychoterapii ČSPAP, 2008
Výcvik v párové psychoanalytické psychoterapii ČSPAP, 2007
Výcvik v indiv. psychoanalytické psychoterapii, ČSPAP,  dosud
Výcvik v analytické psychologii C.G.Junga, ČSAP, dosud
Kurzy: krizové intervence a krizové intervence zaměřené na tělo (Remedium – Riaps); telefonické krizové intervence (Linka bezpečí Bohnice); 4 semestrální Interdisciplinární kurz drogových závislostí IPVZ; Mezinárodní seminář o metadonové substituci; Kurz focusingu …

Působiště:

Lékař Kontaktního centra SANANIM pro závislé na nealkoholových drogách 1998-2001
Psychiatrická léčebna Kosmonosy,  akutní oddělení, 2002
Psychiatrická klinika FN Hradec Králové, psychoterapeutické oddělení, 2003-2004
Středisko psychoterapeutických služeb Břehová 2004 – 2014 (3,5 roku mateřská dovolená) – psychoanalytická psychoterapie individuální, párová, skupinová
Psychiatrická ambulance Pateo Klánovice, 2013-2014
Od ledna 2015 pracuji ve vlastní psychoterapeutické praxi v centru SETKÁNÍ v Emauzském opatství. Poskytuji psychoanalytickou psychoterapii převážně individuální (méně i párovou a skupinovou), která není hrazena zdravotními pojišťovnami
Od listopadu 2014 pracuji každý čtvrtek v Dejvickém psychoterapeutickém centru jako psychiatrička a psychoterapeutka. Péče v této ambulanci je hrazena několika zdravotními pojišťovnami.

Odborné zaměření, zájmy:

Po nezbytném zdravotnickém vzdělání a praxi na psychiatrických odděleních pracuji od r. 2004 převážně jako psychoanalytická psychoterapeutka. Nejvíce mne baví a asi mi i jde individuální psychoterapie, občas pracuju jako párový terapeut a v minulosti mám zkušenost se skupinami.
Půl dne v týdnu stále věnuji „lékové“ psychiatrii, protože považuji léky při rozumném užívání a prohození „aspoň pár slov“ s pacientem za velmi dobrou pomůcku (pro někoho jen přechodně, pro jiné i trvale) jak pro pacienta, tak pro jeho terapeuta, a nechci je úplně zapomenout. U stejného pacienta tyhle role nekombinuji, takže pracuji často v terapeutické dvojici psychiatr – psychoterapeut a mám to ráda. Většinou jde o dvojici virtuální, bez vzájemného domlouvání, ale s vědomím, že mám při práci ještě „někoho za zády“, kdo se na pacienta dívá z trochu jiného úhlu pohledu.
Jako psychiatrička můžu být ráznější, „direktivní“, doporučovat a nedoporučovat, chtít víc vědět o situaci i od pacientova okolí. Mám i různé další „mocenské“ nástroje kromě léků – lékařská doporučení, pracovní neschopnost … Někdy můžu pacientovi také pomoct i s jeho rodinou (např. vysvětlit, co od něj mohou a nemohou žádat).
Jako psychoterapeutce by mi naopak podobné nástroje překážely, nevěděla bych já ani pacient, jestli se máme soustředit na zkoumání a psychologickou práci, nebo zasáhnout léky, žádat po jeho okolí informace nebo úlevy.
Nejraději pracuju s dlouhodobou terapií (několik let), ideálně 2x týdně, kde je vztah s pacientem důvěrnější a intenzivnější a můžeme si víc užít „třešničky na dortu“ analytické práce – soustředění na vztah mezi námi. Teoreticky je mi nejbližší vztahová a interpersonální psychoanalýza, která chápe náš vztah jako svého druhu „vztahové hřiště“, kde se mezi námi hodně děje, nejen že o něčem mluvíme. Zároveň je snazší než mimo terapii to dění také pozorovat z malého odstupu a tím na sebe lépe „nahlédnout“.
Mám ráda i to, že působení je vždy vzájemné. Takže asi mohu říct, že nejvíce terapeutické práce na mně vzhledem k počtu strávených hodin odvedli mí pacienti. Těžko docenitelné je samo ohromné množství životních zkušeností, které se mnou sdílejí, a ke kterým bych se nikdy jen z vlastního života nedostala.

Publikační a tvůrčí činnost:

Publikace v Revue psychoanalytické psychoterapie (kazuistika, recenze)

Rozhovor:

Radio Wave Moje terapie 27. 11. 2019

Více zde.